close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Anglie

23. května 2009 v 7:52 | Rominka |  Akce
Mám připravený program Anglie.Takže pokud vás zajímá jak jsme se měli přeštěte si to.Musim se přiznat že tohle jsem zkopírovala z internetu.Psala to pí. uč. Kroulíková.Nechtělo se mi tak dlouhý článek psát.

V neděli 10.května 2009 v půl třetí odpoledne se nalodila naše posádka čítající 38 žáků a 2 učitele před školou v Nymburce a zbylí účastníci zájezdu, tj. 14 a 1 učitelka v Sadské. V 15 hodin vyrazil modrý bus Máňa na anglickou expedici. Za volantem byl sám ředitel cestovní kanceláře Kristof pan Martinowitz.
V Praze nastoupila milá průvodkyně slečna Renata Valentová, stejně jako řidiči Radek a Karel. Po poslední zastávce v Čechách na Rozvadově - tradiční McDonald - jsme prosvištěli Německem a v 6.45 jsme vyplouvali na trajektu z Calais přes kanál La Manche. Foukal silný vítr a vlny byly vysoké. Někteří jsme pocítili mořskou nemoc a bylo jistější spočinout na křeslech či pohovkách a čekat. Za trochu nepohodlí nás odměnil nádherný pohled na bílé útesy a naučili jsme se jejich anglický název "cliffs". Přetočili jsme hodinky o hodinu zpět a uháněli necelých 90 minut do Londýna. Náš obdiv patřil suverénním řidičům, kterým přechod na provoz po levé straně nečinil žádný problém.
Vystupovat! Greenwich! Slunečné počasí nás vítá v metropoli. Už jdeme do Greenwichské hvězdárny, kde pozorujeme nultý poledník "Pravou nohou jsem na východní polokouli, levou nohou na západní polokouli", ale také ohromný meteorit, nejstarší předmět na Zemi. Přecházíme do National Maritime Museum a můžeme shlédnou uniformu admirála Nelsona se stopou po kulce - bohužel osudové. Také expozici o zámořských objevech, modely lodí…
Na druhou stranu řeky Temže se dostáváme tunelem pro pěší - Pozor! Prý tu straší. Nastupujeme do vláčku, který nás doveze až k Toweru. V nedalekém St.Katherine´s Dock poobědváme a pak obdivujeme hrad the Tower of London a posloucháme Renatino poutavé vyprávění o jeho pohnuté historii. Kolik hlav tu jenom bylo sťato. Už se chystáme na druhý břeh na válečnou loď Belfast, ale ouha - Tower Bridge je uzavřen - vidíme jen policejní auta a sanitky… Proto jdeme přes London Bridge. Belfast zaujme nejen kluky, ale i děvčata - figuríny vypadají jako živé - až se lekneme u zubařské ordinace zvuku vrtačky, dýchne na nás ponurá atmosféra námořnických kajut. Protože už začínáme být unaveni, nastupujeme do double deckeru - všichni chtějí být nahoře. To je zážitek! Vystupujeme u St. Paul´s Cathedral a můžeme obdivovat její monumentálnost. Pak už pochod ke stanici metra Bank a zpět vláčkem na Greenwich. Je šest hodin a jedeme se ubytovat do rodin. Po malém zdržení způsobeném jakýmsi vychytralým řidičem, který nařkl naši Máňu, že mu odřela autobus, jsme se seznamovali s našimi "náhradními mámami a táty". Trošku jsme se báli, ale už ráno jsme si sdělovali historky z nových rodin, které neměly konce.
Druhý den v Anglii - odjezd ve čtvrt na devět směr severozápad do Stratfordu nad Avonou. Po dvou hodinách cesty jsme u Shakespeara - okukujeme jeho sochu a také 4 další - postavy z jeho her - snažíme si je zapamatovat. A už jsme na motýlí farmě. Jako bychom byli v tropech - pestrobarevní motýli si na nás sedají a focení nemá konce. V půl jedné už začíná procházka městem - kolem divadla dojdeme k přívozu, kde vybalíme obědové balíčky. Navštívíme kostel Tritnity Church s hrobem Williama Shakespeara, můžeme vidět i jeho rodný a úmrtní list. Procházíme kolem školy, kterou navštěvoval, jeho domu. Ve dvě hodiny vyrážíme do Oxfordu. Tady na nás dýchne učenost - rychle se vyfotíme před universitou - "nastupují noví studenti z České republiky"- a jdeme obdivovat kolej, kde se natáčel Harry Potter. Na závěr návštěvy Oxfordu zavládne nákupní horečka v obchodu Primark… V půl šesté se vracíme do Londýna a kolem osmé už jsme zase "doma"- Renča se s námi loučí básničkou, která se stane naší hymnou:
Och, och, och, ta sladká puberta
Je celá zmatená
V tričkách z Primarku
Nevinně schoulená
Ta když se rozvine
Ďas vem si nevinné
Duše co tápají
Své já si hledají
Och, och, och, ta sladká puberta
Je pěkně střelená
Nadělá kraviny a pak je zděšená
Cože to provedla
Kam zase upadla
Kde se to ocitla
Och, och, och, to je ta puberta
Co nás všechny postihla…

Třetí den v Anglii - cesta na jihozápad do Salisbury. V 8.15 vyjíždíme a zastihne nás "heavy traffic". Vůbec nám to nevadí, protože s Renčou hrajeme "tichou poštu" - česky i anglicky a docházíme k zajímavým zjištěním. Z věty:"Shakespeare si vzal za ženu o 8 let starší Annu" získáme:"Pán si vzal za ženu osmnáctiletou pannu" Opakujeme si, co už jsme zajímavého viděli a slyšeli v uplynulých dnech. Renata nás jen chválí: "Vy jste tak úžasní, báječní, děti, co všechno ví!" Je vyhlášena básnická soutěž na téma "Naše modrá Máňa".
Vítězná díla:
Máňa to je kamarád, každý ji má přece rád.
Krásná modř jí sluší, až nám z toho srdce buší.
Hodně lidí v buse, dva dny jedem v kuse.
Nikdo se tu nenudí. Renča všechny povzbudí.
Trošku zlobit musíme, svačinou se dusíme.
Máňa to je přeci borec, nejlepší je její konec!

Ta naše Mánička
Krásná modrá panička
Vždy si pro nás dojede
Počká na nás, neodjede
My Máničku rádi máme
Život za ní klidně dáme
Ještě, že tu naší Máňu máme,
Vždycky si s ní zazpíváme.

Ve starobylém městě Salisbury obdivujeme středověkou katedrálu s trochu šikmou věží, nejstaršími jdoucími hodinami na světě a vzácnou listinu Magnu Chartu z roku 1215. Jdeme romantickými malebnými uličkami s hrázděnými domy a využijeme chvilky k nákupu dárků v obchodě Poundland /vše za libru/. A už přejíždíme do Stonehenge - na vlastní oči vidíme pravěkou památku starou 4.000 let! Kdo ví, jaký byl přesný účel její stavby? Historie se také můžeme dotknout v nedalekém Avebury - obcházíme kamenný kruh kolem celé vesnice, tajemné kameny jsou zasazeny v trávě, kde se pasou ovečky. Cesta se stává dobrodružnou - někdo "sáňkuje" na mokré trávě z vysokého valu, někdo se pohybuje po špičkách jako baletka, aby snad nešlápl na nějaký ovčí "exkrement". Usilovně bijeme hlavami o Kámen moudrosti - třeba pověra o zmoudření zafunguje a obíháme kámen "Čertova židle", aby se nám splnilo přání. Procházka končí u obchůdku a čajovny - odpočíváme a zkoušíme právě zakoupené míče při hrách. V půl šesté odjíždíme směr Londýn.
Poslední den na ostrovech. V půl osmé ráno opouštíme dočasné domovy s "bagáží" a loučíme se. Od půl deváté se už procházíme kolem budov parlamentu, konečně vidíme Big Ben a už míříme k London Eye - čeká nás "let" nad Londýnem. Výhled je fantastický. Fotoaparáty nepřestávají "cvakat". A už kráčíme k Trafalgarskému náměstí - fontány, socha admirála Nelsona, lvi, Národní galerie - jen holubi chybějí - poškozovali památky, tak město zasáhlo… Opět focení u královské gardy na koních a u Downing Street 10, sídla britského premiéra. Procházíme St. James´s park a nevycházíme z údivu z načasování - vidíme vojáky a hudebníky, kterak odcházejí od Buckinghamského paláce do kasáren - červené uniformy a obrovské kožešinové čepice - přesně jak to známe z obrázků. Pohlédneme do oken královniny rezidence, pak rezidence jejího syna Charlese. Čeká nás oběd v trávě v parku a pak cesta na Piccadilly Circus se soškou Erose a blikajícími světelnými reklamami. Projdeme čínskou čtvrť - za výlohami na nás hledí uzené kachny i s hlavami. A už stojíme na náměstí plném kin - Leicester Square. Zaujme nás socha Chaplina a otisky dlaní filmových hvězd. Ještě poslední nákupy ve sportovním obchodě Lillywhites a Tesco, kde zkoušíme samoobslužné pokladny /u nás věc nemožná/. Na nábřeží nastupujeme na katamarán - součást městské hromadné dopravy a po Temži uháníme zpět do Greenwiche. V šest hodin opouštíme Londýn a v Doveru nás čeká opět trajekt. Tentokráte je kanál klidný. Renča nás ukládá ke spánku ukolébavkou:
Na kutě, do spánku Londýn se ukládá
Na kutě ke spánku všechny na záda
Slunce už zašlo za Big Ben
Odzvonil dnešní den
I Alžběta už se ukládá
V Buckinghamu na záda,
Charles si také lebedí
S paní Camillou v posteli.
Harry však s velkým Vilíkem
Zápolí s malým budíkem,
Nic to ale nemění na faktu,
Že Londýn nabádá nás ke spánku.
Světla už pohasla v Greenwichi,
Zůstal jen poledník zářící,
Na kutě, ke spánku Londýn se ukládá
Na kutě ke spánku všechy na záda.

Řítíme se nocí k domovu. Probouzíme se v Německu, ale už v půl dvanácté jsme v Plzni. Nastává soutěž o sladké ceny - opakování všeho, co jsme viděli v Anglii. V Praze se loučíme s Renatou: "Renča se nezdá, Renča je naše hvězda, Renča je nejlepší!"

Závěrečná Renatina básnička:
Když si tady sedneme
A na sebe koukneme
Tak si asi řekneme, že to bylo fajn
Oxford ten byl vážně prima
Uchvátil nás velký Primark,
Ve Stratfordu motýli
Sedli si nám na týly.
Na Stonehenge se taky jelo
V buse se nám sedět chtělo,
V Avebury u čerta
Běhala tu puberta
V Salisbury v Poundlandu
Už neměli válendu,
Vlétli jsme tam jako draci
A koupili si matraci.

A sadská část výpravy je doma - dvě hodiny páteční odpoledne. Po chvíli se také setkáváme s rodiči v Nymburce. Končí naše anglické dobrodružství. Poznali jsme novou zemi, vyzkoušeli jazyk, který se snažíme naučit, seznámili jsme se s novými kamarády, také vyzkoušeli, jak jsme samostatní. Bylo to nádherných pět dní…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama